Marian Palla: Toto je zřejmě poslední vernisáž, na které můžu kouřit
Nonstop kanál autorského čtení MAČ365.cz se v květnu ocitl na vernisáži v obřanském podniku Kulturní fara - Kafara, kde Marian Palla zahajoval - na jaře - již svou druhou brněnskou výstavu (ta první je až do 6. srpna k vidění v Moravské galerii, Pražákově paláci pod názvem Retrospektiva o 7 dějistvích).
Vernisáž v Obřanech Marian zahájil (jak jinak, než-li...) autorským čtením. Z knihy plné nesmlouvavé ironie a poučeného humoru o bídnosti a nesmyslnosti tohoto světa: Kdyby byl krtek velkej jako prase (1997).
"Toto je zřejmě poslední vernisáž, na které můžu kouřit," pronesl Marian lakonicky, než začal se svými krátkými a kratšími, vtipnými a vtipnějšími sentencemi.
Nyní TV MAČ zařadil do vysílání vystoupení tohoto důvtipného vypravěče, výtvarníka, pedagoga, hudebníka, performera a také letošního laureáta Ceny Michala Ranného...
Stalo se to roku 2012 v Brně.... V tom roce Palla publikoval experimentální novelu Njkpůúp kkléedc, k níž si sám napsal kritické reflexe. „Ohlas prvního kritika: Bez Njkpůúp kkléedc by tady něco chybělo. Česká literatura si Njkpůúp kkléedc opravdu zaslouží. Ohlas druhého kritika: Určitě to není legrace, to by bylo veselejší," nepřestává znejisťovat autor.
Ostatně i Marianovo malování je o vztahu mezi kresbou a textem, protože podle Pally "vše vychází z jednoduché rovnice, že kresba obsahuje vše, co existuje v daný okamžik tvorby". A podle tohoto mustru koná již od 80. let.
Ve své tvorbě míchá konceptualismus, zen a existencialismus. "Na prkotiny věřím," četl Palla na Mači, "například jako velbloud, který věří, že se někdy napije, nebo zenový mistr, když trvdí, že nic nepotřebuje."
Na pódium si pozval multiinstrumentalistu Tomáše Vtípila s houslemi a přečetl ukázku z knihy Njkpůúp kkléedc psané svým vymyšleným jazykem. To byl jeden z nejefektnějších konců autorských čtení v dějinách festivalu.
"Je tam jedna čitelná věta, abych zjistil, jestli si to kritici četli," prozradil Palla v debatě se čtenáři. "Napsal jsme ji asi za čtvrnáct dní, ale pak jsme dlouho přemýšlel nad tou jedinou srozumitelnou větou."
