Narozen 1984, básník, esejista a zakladatel první gruzínské digitální knihovny lib.ge. Od března 2012 působí ve funkci generálního ředitele Národní gruzínské parlamentní knihovny. Mezi lety 2006–2008 vyučoval gruzínský jazyk a literaturu v nápravném zařízení v Rustavi, od roku 2009 připravuje literárněkritická pásma na různých rozhlasových stanicích. Píše sloupky pro časopis Tabula, na Otevřené univerzitě v Tbilisi učí klasickou literaturu a na televizním kanálu Achali Archi moderuje od roku 2012 literární pořad Interpretace. Jeho básnická tvorba je hymnou humanismu a vnímání, zatímco v prozaických Gurijských denících, originálním díle na pomezí životopisu a fikce, popisuje jednoduchý a šťastný život lidí ze své domoviny – gruzínského kraje Gurie.
Vystudovala divadelní vědu na Jagellonské univerzitě, obhájila disertaci pojednávající o recepci děl Federica Garcíy Lorcy v polských divadlech, vyučuje polský jazyk na velmi dobré škole. Píše. Čte. Seznam jejích oblíbených spisovatelů je dlouhý, v čele se však stále drží Vladimir Nabokov. V roce 2012 vydala svůj první román Szopka[Jesličky], který si získal přízeň literárních kritiků, čtenářskou oblibu a vynesla autorce nominaci na cenu NIKE a Paszportu Polityki. On [On] je její druhou knihou. Žije v Krakově s manželem a dvěma syny. Píše perem. Nevlastní ani jeden pár černých bot. Ráda jezdí po světě. Má ráda malířství, víno a lidi. Nemá ráda cirkus, kůží čalouněný nábytek a lidi. Sbírá náušnice. Chtěla by mít dům se zahradou a hrnčířský kruh. Sázení stromů a kroužení hrnků považuje za důležitější činnost, než je psaní knih.
Narozen 1967, příslušník generace post-sovětských umělců, která měla radikální vliv na směřování gruzínské literatury. Ve své poezii představil novou vizi, které dal směr jazykovými i koncepčními experimenty, a jeho práce dodnes přesahuje hranice textu. Je jedním z pionýrů zvukové poezie a básnických performancí v Gruzii a jako jeden z mála umělců činných v devadesátých letech zůstává dodnes věrný kořenům a principům avantgardy. Jak v publicistické činnosti, tak ve své poezii ustavičně zdůrazňuje důležitost vytváření nových strategií pro zachování avantgardních ideálů a jejich přenesení do umělecké reality současnosti. Na počátku nového tisíciletí byl jedním z průkopníků a popularizátorů polyfonní poezie a revolučního pouličního divadla a dodnes razí názor, že je potřeba obklopovat se různými promluvami i obrazy. Značnou část života strávil ve složitých podmínkách nižší třídy, což však, na druhou stranu, značně posílilo jeho tvůrčí práci a umožnilo mu pochopit poezii spodních vrstev společnosti a jazyk rozdílnosti. Rtveliašviliho básně se objevily i v řadě zahraničních antologií a je také vítězem mezinárodního tvůrčího sympozia Vološinovo září 2012.
Slovenský spisovatel a literární vědec. Píše eseje, které publikoval v knihách Elementárne situácie v literatúre (2005) nebo Poetika zmyslového vnímania (2014), a prózu, například Sprievodca nezrozumiteľnosťou (2014).
Ukrajinská dramatička, narodila se v roce 1991.