Narozen 1983 v Kyjevě. Od dvanácti let žije v České republice. Absolvent slavistických a východoevropských studií na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Redaktor, překladatel, šéfredaktor měsíčníku pro světovou literaturu Plav. V roce 2016 debutoval povídkovým souborem Divadlo tančících loutek. Jan M. Heller o knize napsal: „V každém případě jde o cenné zachycení melancholického, různými paradoxy navrtávaného světa, tak či onak typicky odpovídajícího našemu časoprostoru.“
Narozen roku 1950 ve vesnici Zanath, od roku 1971 žije v Tbilisi. Vystudoval Literární institut Maxima Gorkého v Moskvě a první básně začal vydávat v letech 1973–1974. K dnešnímu dni vydal celou řadu básnických sbírek, například Město pod křídly (1982), Tichá ulice (1986), Osamělá zima (1997), Měsíční hostina (2003), Šílené hvězdy (2006), Mirabilis Vita (2008) nebo Láska je přítěž (2013). V roce 1982 vystoupil na básnickém festivalu ve Lvově. Kromě vlastní tvorby také překládá ruskou poezii – gruzínské čtenáře seznámil například s dílem Josifa Brodského, Borise Pasternaka, Mariny Cvětajevové, Anny Achmatovové nebo Alexandra Puškina. Přeložil i řadu básníků z jiných zemí, například Guillaumea Apollinairea, Huga von Hofmannsthal, Roberta Frosta, Gottfrieda Benna a další. Je držitelem řady gruzínských literárních ocenění, například literární ceny Saba nebo ceny Galaktion Tabidze. V roce 2001 byl vyznamenán Čestným řádem za přispění k literárnímu vývoji – je jedním z nejstarších představitelů gruzínské poezie a k národnímu literárnímu odkazu přispěl stovkami literárně i umělecky bohatých textů.
Básník a prozaik. V roce 2014 se přestěhoval do Lvova. Narodil se v roce 1986 v Makijivce na Donbasu. Pracoval jako strojvedoucí v továrně, studoval filologii na univerzitě a pak se učil na technologa chemického průmyslu na učilišti. Autor knih Bomži Donbasu (Homo Profugos) (Bezďáci Donbasu – Homo Profugos), 10 sliv pro Vitčyznu (Deset slov o Vlasti), Kazky moho bomboschovyšča (Pohádky z mého protileteckého krytu), Akvarium (Akvárium), Vyšnja i ja (Višně a já). Obdržel stipendium Gaude Polonia (2015). Finalista ceny Josepha Conrada.
Proslavily ho zejména povídky a k dnešnímu dni mu vyšla celá řada povídkových sbírek: Autobiografie z profilu (1999, Saari), Dhaulagiri. ABC (2005, Saari), Nevycházej, slunce (2009, Saari), Ve stínu lodí (2010, Palitra) a Třetí oko (2016, Intelekti). Je také autorem románu Třináct dnů (2016, Intelekti). Kromě prózy píše i scénáře k dokumentárním filmům – podepsán je například pod dokumenty Královna Ketevan, Kolau Nadiradze nebo Kam míří karavana? Působil i jako šéfredaktor řady literárních časopisů.