V březnu to budou už tři roky, co zemřel slovenský spisovatel a scenárista Peter Pišťanek poté, co spáchal sebevraždu. Bylo mu 54 let. Patřil k nejznámějším polistopadovým slovenským autorům. Pišťankovy knihy, z nichž nejznámější je románová trilogie Rivers of Babylon, vyšly i v Česku – některé byly zfilmovány.
Peter Pišťanek se narodil v roce 1960 v Devinské Nové Vsi. Vystudoval dramaturgii a scenáristiku na Vysoké škole múzických umění v Bratislavě. V 80. letech působil v hudební kapele Devinska Nová Ves. Po roce 1989 podnikal v reklamě, stal se i prvním slovenským bloggerem. |
Rodák z Devinské Nové Vsi (narodil se tam a žil slavný prozaik Rudolf Sloboda) debutoval v roce 1991. Na motivy románu Rivers of Babylon natočil režisér Vlado Balco v roce 1998 film. Další dva snímky podle Pišťankových děl vznikly v režii Juraje Nvoty: adaptace povídky Muzika z roku 2007 a snímek Jak jsme hráli čáru (podle románu Rukojemník), který se v českých a slovenských kinech objevil v prosinci 2014 a v lednu 2015.
Pišťanek náměty pro psaní hledal na pomezí velkoměsta a venkova. Kritici na něm chválili to, že se vyznačuje „přímočarostí vyprávění, rychlým spádem děje a přesnými popisy“.
V roce 2013 pro Měsíc autorského čtení napsal toto: „Dnes, v časoch rozšírenej narkománie, sa všetci pozeráme na mak tak trochu cez prsty. Isteže, je zdrojom ópia a jeho derivátov, ale v bežnej slovenskej domácnosti je zároveň neodmysliteľnou surovinou, z ktorej sa dá vyčariť veľa skvelých pochúťok. Ako dieťa som si zvykol na makové koláče a možno aj preto som nikdy nebol neposedným a živým dieťaťom, ale skôr hĺbavým malým učencom, ktorému viac hovorili zviazané ročníky časopisu Technický magazín než futbalová lopta.“
„Pišťanek se ukázal jako nesmírně vtipný vypravěč a mimořádně šikovný autor s citem pro přesnou, ornamenty nepřetíženou větu. Trilogie Rivers of Babylon se navzdory nevyrovnané kvalitě – první díl geniální, druhý přijatelný, třetí slabý – stala nejen bestsellerem, ale též kultovním dílem, které zaujalo literární kritiky, ale zasáhlo i lidi, kteří příliš nečtou,“ napsal Juraj Kušnierik v Lidových novinách.
„Důvodů jeho literárního mlčení bylo víc: zápasy s depresemi, série rozpadajících se vztahů nebo narcisistická porucha (sám tomu tak říkal), v jejímž důsledku toužil, aby mu bylo nasloucháno, aby byl čtený, milovaný a úspěšný...“ napsal o něm dále v LN Kušnierik.
Na MAČi v roce 2013 večeřel autor s Miroslavem Seifertem z Brna, který po jeho smrti Lidovým novinám napsal: „Byl osobitý, svůj, samorost, žádný rádoby intelektuál, mluvil na rovinu a zpříma, a tak hodinka a půl v jeho
společnosti uběhla jako voda. Na závěr mi pan Peter věnoval svou nejnovější knížku, novelu Neva (česky Něva),s věnováním a podpisem – skromný autor Peter P.“