Když vztahy obývá nepokoj, přichází něco, čemu lze říkat dvojí „osamělost“
Petr Hruška
31. 7. 20:30 Brno
1. 8. 19:00 Wrocław
2. 8. 20:30 Ostrava
3. 8. 18:00 Košice
4. 8. 19:00 Lvov
Narozen 1964 v Ostravě. Vystudoval Vysokou školu báňskou (obor úprava nerostných surovin) a Filozofickou fakultu na Ostravské univerzitě a Masarykově univerzitě v Brně (obory česká literatura a literární věda). Napsal sedm básnických sbírek (debut Obývací nepokoje, 1995), za tu předposlední (Darmata, 2012) získal Státní cenu za literaturu pro rok 2013. Věnuje se literární historii (monografie básníka Karla Šiktance Někde tady, 2010), pracuje v Ústavu pro českou literaturu AV ČR, vyučuje na vysokých školách. Na festivalu Měsíc autorského čtení uvede svou zbrusu novou sbírku Nevlastní (2017).
Lia Liqokeli
31. 7. 20:30 Wrocław
1. 8. 19:00 Ostrava
2. 8. 19:00 Košice
3. 8. 20:30 Lvov
Narozena v roce 1986 v Chevsuretii, odlehlé vesničce o padesáti obyvatelích, která se nachází vysoko v gruzínských horách. Mladá autorka, která začala psát v pětadvaceti letech, je stoupající hvězdou na poli současné gruzínské literatury, s hlasem stejně výrazným a originálním jako místo, odkud pochází. Střízlivými texty prolíná soucit s rozličnými tvory, dokonce i s předměty, a básnířčina osobitá vize i styl vedla k novému trendu oproštěnému od běžných klišé. V roce 2013 zakoupilo nakladatelství Saunje všechny její básně a vydalo je pod názvem Smích deviho ženy (devi je mýtická bytost podobná evropským obrům). S napětím očekávaná prvotina vynesla autorce následující rok nejprestižnější gruzínskou literární cenu Saba, ve švédském překladu ji pak nedávno vydalo nakladatelství Smockadoll. Za své povídky získala autorka dvakrát literární cenu Cero a řada jejích básní je součástí německé antologie gruzínské literatury Ich aber will dem Kaukasos zu... (2015).
Balla
31. 7. 20:30 Ostrava
1. 8. 18:00 Košice
2. 8. 19:00 Lvov
Kontroverzní slovenský autor, narodil se v roce 1967, napsal desítky knih drobných próz. Například Leptokaria (1996), Gravidita (2000), V mene otca (2011), Oko (2012) a Veľká láska (2015). V češtině mu vyšel výběr z povídek Naživu (2008). Na obálce se píše: „Základním a prakticky neměnným stavem hrdinů Ballových povídek je osamělost, která se neztrácí dokonce ani ve vztazích mezi muži a ženami, kdy se mění na tzv. „dvojosamělost“. Postavy se projevují jako krutá a nenávistná individua, zároveň však s poctivou snahou naplno žít, odolat banalitě každodenního přežívání.“
Zviad Ratiani
31. 7. 19:00 Košice
1. 8. 20:30 Lvov
Jeden z nejvýznamnějších gruzínských básníků. Narozen roku 1971, do gruzínského literárního tisku přispívá od roku 1992. K dnešnímu dni vydal pět básnických sbírek a řadu překladů významných anglických a německých básníků – gruzínským čtenářům představil například práci T. S. Eliota, E. Pounda, R. Frosta, M. Rilkeho, P. Celana a mnoha dalších. Jeho překlad Celanova díla ohodnotil Goethe Institut cenou za překlad roku a v roce 2005 mu byla udělena nejvýznamnější gruzínská literární cena Saba. Jeho básně byly přeloženy do angličtiny, němčiny, francouzštiny, ruštiny, azerbajdžánštiny, ukrajinštiny, lotyšštiny a dalších jazyků. Objevily se i v řadě antologií, včetně Ich aber will dem Kaukasos zu... (Pop Verlag 2015, Německo) nebo Aus der Ferne (Neue Georgische Lyrik) (Corvinus Presse 2016, Německo). „Moderní ve smyslu i poetické formě,“ popisuje kritika jeho dílo. „Přímá současná poezie plná lásky, strachu, smrti, myšlenek a odvahy.“
Lela Kodalashvili
31. 7. 20:30 Lvov
Spisovatelka, dramatička a literární kritička. Působí jako redaktorka v gruzínském literárním časopise Akhali Saunje. Její dílo se objevilo v celé řadě gruzínských literárních periodik a hru Manželky se chystají zradit uvedlo Národní divadlo Šoty Rustaveliho v Tbilisi. Účastní se projektu Živé knihy, organizovaného gruzínským Ministerstvem kultury a ochrany památek. V letošním roce byla také pozvána, aby přednesla příspěvek o post-sovětské gruzínské literární tvorbě na konferenci organizované Národním institutem pro orientální jazyky a civilizace v Paříži. Její povídky, hry a básně byly přeloženy do ruštiny, angličtiny, francouzštiny, češtiny, polštiny, slovenštiny a ukrajinštiny. Autorka své postavy „tvaruje odvážně a s mistrným umem. Odhaluje emoce a pojmenovává bolestivé pocity, které se buď táhnou časem, nebo se v krátkých okamžicích hrnou na jedno místo“.
