Jaromír Konečný: Při sledování revoluce mě chytla nostalgie a začal jsem zase psát povídky
Performer, průkopník slam poetry a „německý spisovatel českého původu“ Jaromír Konečný se narodil v roce 1956 v Praze. Živil se jako technik v Libyi, dělník v ostravských hutích nebo lodník na Labi. Roku 1982 odešel do Německa, kde vystudoval chemii na Technické univerzitě v Mnichově a věnoval se genovému inženýrství.
V češtině publikoval román pro dospělé Moravská rapsodie a román pro mládež Hiphop a smuteční marš (obojí 2008). „Se slamy jsem začal, když jsem nenašel jinou cestu, jak publikovat. Ostatně vždycky mě psaní bavilo hlavně tehdy, když jsem to mohl taky hned někde přečíst. Literatura je pro mě stále tak trochu vyprávění u táborových ohňů,“ říká.
„Já si třeba myslím, že jsem krásně vyrovnaný člověk, praktikující taoistické wu wei, moji přátelé si myslí, že pořád dělám stress,“ uvedl v dotazníku Marcela Prousta podle Jaromíra Konečného pro MAČ v roce 2010.
Když utekl ze socialistického Československa, chtěl chytat motýly. "Pak jsem v roce 1982 emigroval, původně jsem chtěl na Borneu chytat motýly, ale skončil jsem v německém lágru. Protože jsem měl pocit, že jsem ztratil jazyk, vrhl jsem se na technické disciplíny: studoval jsem chemii, kvantovou mechaniku a evoluční teorii, na univerzitě promoval prací o vzniku genetického kódu. Teprve při sledování sametové revoluce v televizi mě chytla nostalgie a začal jsem zase psát povídky, nejdřív ještě česky, ale pak už jen německy," uvedl v jednom rozhovoru..
„Já mluvím trochu blbě česky, protože žiju třicet let v Neměcku v Mnichově, druhý důvod je, že moje žena je Polka a ten třetí důvod je, že pocházím z Ostravy," zahájil své autorské čtení v Brně.
„Mně se většina toho, co dělám, líbí, ale třeba sex patří k mým velmi oblíbeným činnostem – a potom s partnerkou žertovat. A hrát s mými kluky fotbal. A smát se, když píšu povídky. Ale taky kung fu a zen buddhismus a kecání u piva mám velmi rád. A plavat v noci v lesním jezeře, a hory, a knihy, a kytaru, a poslouchat muziku, a... je toho moc,“ prozradil na sebe dále.
O svém vztahu ke slam poetry v rozhovoru pro Novinky.cz řekl: „Psal jsem samozřejmě už na Moravě. Otisknout jsem to zkusil jenom jednou, v Dikobrazu, ale napsali mi, že mám místo psaní raději číst klasiky. V Německu jsem myslel, že jsem ztratil jazyk, a nechal toho úplně. Naštěstí jsem nadále hodně četl. V devadesátém jsem v televizi sledoval, co se v Československu děje. Přivedlo mě to zpátky do starých časů, a tak jsem se rozhodl zase psát, ale německy. Nemohu psát bez publika a v Německu žiju. No a slamy byly tehdy v Německu jediná možnost, kde mohl člověk jako já vystoupit. Na slamech jsem mohl číst, co jsem chtěl, a pomalu jsem si vytvářel publikum.“
Jaromír Konečný
Žije v Mnichově, ale vyrůstal v Brušperku na Ostravsku. V roce 1982 emigroval do Německa, kde proslul jako performer slam poetry, kterou tam spoluzakládal. Absolvoval přes 400 slamů, je šampiónem šedesáti z nich, třikrát se stal vicemistrem národních soutěží. Vydal povídky a romány: například Zurück nach Europa (Zpátky do Evropy), In Karin (V Karině), vydává také CD ze svých vystoupení. V Česku se poprvé představil na olomouckém básnickém festivalu Poezie bez hranic v roce 2003, kde byl kmotrem finále prvního ročníku české slam poetry.
MAČ 2010 Ostrava
