Vítěz ceny Magnesia litera pro objev roku Ondřej Nezbeda se svou knihou Průvodce smrtelníka. Prakticky o posledních věcech člověka se představí brněnským návštěvníkům MAČe v divadle Husa na provázku. Pracoval jako meteorologický pozorovatel na observatoři na Milešovce v Českém středohoří a jako novinář v týdeníku Respekt. V současnosti je zaměstnancem neziskové organizace Cesta domů. Podílel se také na knize Příběhy hrdinů 20. století. Paměť národa (2016).
Jeden z nejproduktivnějších a nejvydávanějších gruzínských autorů začal publikovat povídky v literárních časopisech v roce 2000. Vydal na deset knih – od románů a povídkových sbírek po knihy básní. Khvedelidze je držitelem řady literárních ocenění, včetně ceny Saba (kterou získal hned dvakrát), Ceny literárních mostů udílené na Mezinárodním festivalu (Baku, 2010) a ceny za nejlepší povídku ruského literárního časopisu Oktjabr (Moskva, 2009). Žije částečně v Tbilisi, částečně v Káthmándú a jednu ze svých nejnovějších knih, Namaste, věnoval své východní zkušenosti a objevení buddhismu.
Vyučoval kulturní dějiny na Janáčkově konzervatoři. Založil divadelní soubor Ostravská pohoda, kde inscenoval vlastní hry. Od roku 2009 působí jako dramaturg Komorní scény Aréna v Ostravě. Upozornil na sebe hrou Výmlat (1998) a v poslední době pak volnou trilogií S nadějí i bez ní (2009), Smíření (2011) a Slyšení (2012). Spolupracuje také s divadelní scénou absintového klubu Les (Pašije, Spolu), kde brzy uvede svou nejnovější hru (se zpěvy!) Slávek Novák aneb Příběh opravdového herce, který se opravdu stal.
Redigovala několik edic gruzínské literatury. Tato autorka se ve svých básních dotýká různých námětů a témat a je i významnou osobností dětské poezie. Její dílo bylo přeloženo do angličtiny, němčiny, italštiny, litevštiny, arménštiny a ruštiny. Je také laureátkou řady prestižních literárních ocenění, například ceny Gala, ceny Saguramo nebo ceny Makvaly Mrevlišvili. „Poezie Mariam Ciklauri se porůznu větví jak lyrickým, tak epickým směrem a je názorným příkladem spojení tradice a moderního světa. Její básně jsou uměleckou vizí vystavěnou na národních kořenech a vynáší na povrch přirozené a působivé vrstvy lidské duše.“
„Vždycky jsem si přál psát špatné básně. Je s tím ale tolik práce, že mi nezbývá než psát jen mistrovská díla!“ svěřil se gruzínský básník, který se do povědomí čtenářů dostal zejména díky knize Anti-Tqaosani, odkazující na středověký epos Muž v tygří kůži, který je gruzínskou národní literární památkou. Shamugiova kniha se do slavného eposu nevybíravě opřela. Za další básnickou sbírku, Akathistos, byl spisovatel oceněn literární cenou Saba. Shamugia se zajímá o vývoj webů, píše články a vede rozhovory s významnými literárními osobnostmi; je také šéfredaktorem portálu současného umění demo.ge.