Den třiadvacátý :Je extrémně těžké číst něco, co jsi napsal rukou, v knize
Marin Mălaicu-Hondrari: Vší silou, všemi úmysly – Rumunsko
23. 07. úterý – 19:00 – Brno
24. 07. středa – 19:00 – Košice
25. 07. čtvrtek – 19:00 – Ostrava
26. 07. pátek – 20:30 – Wrocław
27. 07. sobota – 20:00 – Lvov
Básník, prozaik, překladatel patří mezi nejoceňovanější spisovatele současného Rumunska. Narodil se v roce 1971 v transylvánském Sângeorz-Băi. Vyrůstal na venkově v horách, po maturitě střídal zaměstnání, zkoušel psát, v jedenatřiceti odešel do Španělska a živil se jako hlídač, řidič, nebo zahradník. Svou zkušenost o dva roky později zužitkoval v básnické prvotině Zborul femeii pe deasupra bărbatului (Let ženy nad mužem) a za další dva roky v románovém debutu Cartea tuturor intențiilor (Kniha všech úmyslů), který popsaly kritiky ve stylu - „silném textu z pera člověka, který prožil šílené věci, jež měl sílu zaznamenat s chladnou hlavou“. Následovaly romány Apropierea (Blízkost), Lunetistul (Ostřelovač) a řada skvělých překladů ze španělštiny (Mario Vargas Llosa, Care Santos, Enrique Nogueras, Luis Landero aj.).
Václav Kostelanski: Černý humor, recese, virtuóz – Slovensko
23. 07. úterý – 20:30 – Brno
24. 07. středa – 18:00 – Košice
25. 07. čtvrtek – 20:30 – Ostrava
26. 07. pátek – 19:00 – Wrocław
27. 07. sobota – 18:30 – Lvov
„V životopise sa mi nič nezmenilo,“ říká prozaik. „Narodený v roku 1982 v Považskej Bystrici, pôvodne elektrotechnik a potom pomocník na stavbe, nezamestnaný, študent pedagogickej fakulty, vychovávateľ v reedukačnom centre, väzenský dozorca a momentálne špeciálny pedagóg v dievčenskej polepšovni.“ Je autorem tří prozaických kníh: Chuť zabiť (2013), Incident (2014) a Virtuóz (2018). O té poslední Michaela Rosová napsala: „Kostelanského próza je […] jednoznačne a zreteľne štylizovaná a má silnú dejovú linku. Kým iní sa v súlade s trendom ponárajú do vlastných svetov, pitvú a referujú o sebe […], Kostelanski sa díva na svet a v hutných príbehoch o ňom podáva správu. […] Antiliteratúra? Mne to pripadá skôr ako návrat k literatúre, literatúra par excellence.“
Erik Šimšík: Rozpätie môjho písania – Slovensko
23. 07. úterý – 18:00 – Košice
24. 07. středa – 20:30 – Ostrava
25. 07. čtvrtek – 19:00 – Wrocław
26. 07. pátek – 18:30 – Lvov
Narodil sa v roku 1987 v Bratislave. Tam i vyštudoval sociológiu na Univerzite Komenského a Vysokej škole svätej Alžbety. Potom pobýval v Rwande. Dnes je spolumajiteľom firmy Goriffee, ktorá dováža kávu a čaj priamo od rwandských farmárov. Vydal dve zbierky experimentálnej poézie (Monorezeň & stereozemiaky, 2013; Čabajka a iné údeniny, 2017) a tri novely pod hlavičkou Hegemónia (2014). „Novely spája nosná téma, a to je Hľadanie," hovorí. "Každá z postáv niečo hľadá. Často aj nájdu, ale nie vždy. Majú odlišné motivácie, aj spôsob ako sa za svojím cieľom chcú dostať. Spojivom je, že sú vo finále sklamané. Bez ohľadu na to, či to svoje nájdu, alebo nie. Sú to tri rozdielne príbehy, formálne aj obsahovo odlišné, a pritom podobné. Obsahujú celé rozpätie môjho písania.“
Dan Lungu: Vážně, ale s humorem – Rumunsko
23. 07. úterý – 19:00 – Košice
24. 07. středa – 19:00 – Ostrava
25. 07. čtvrtek – 20:30 – Wrocław
26. 07. pátek – 20:00 – Lvov
Narozen 1969 v Botoşani, spisovatel, ředitel Památníku národního písemnictví v Jasech, docent na katedře sociologie Univerzity Al. I. Cuzy, senátor. Ve svých humorem prodchnutých románech nezapře sociologickou průpravu a prozkoumává společensky závažná témata, např. život za totality: Raiul găinilor (Slepičí ráj). Ideová generační konfrontace se objevuje v knize Sunt o babă comunistă (Jsem holt stará komunistka), rozklad partnerského vztahu zase v díle Cum să uiţi o femeie (Jak zapomenout na ženu), či zpracovává úděl dětí, jejichž rodiče pracují v cizině - Fetiţa care s-a jucat de-a Dumnezeu (Holčička, která si hrála na Pánaboha). „Zajímají mě detaily, které narušují rovnováhu, čeří hladinu. Škobrtnutí či zakašlání, která zbavují kouzla. Projevy tápání, jež bezděčně rozvracejí společnosti a nutí nás klást si stále znovu otázky po tom, kým jsme.“ Patří k nejpřekládanějším rumunským spisovatelům současnosti.
Dan Coman: Ani básník, ani prozaik – Rumunsko
23. 07. úterý – 19:00 – Ostrava
24. 07. středa – 20:30 – Wrocław
25. 07. čtvrtek – 20:00 – Lvov
Básník, prozaik, narozen 1975 do rodiny popa, vyrůstal na faře, hrál si na hřbitově, žije v sedmihradské Bystřici a učí na střední podnikatelské škole. Píše brzy ráno, když všichni ještě spí, k tomu potřebuje kávu, cigarety, linkované školní sešity a černou propisku. Říká o sobě, že není ani básník, ani prozaik: „Moje romány vlastně nejsou prózami a moje sbírky neobsahují básně. Píšu knihy jako monolitické stavby, jsou vyrobené z jednoho kusu.“ Debutoval v osmadvaceti letech sbírkou poezie anul cârtiţei galbene (rok žlutého krtka), která získala několik ocenění za debut, následovaly další tři básnické knihy, plus dvě antologie vlastní poezie a k tomu tři romány. Říká, že prózu začal psát, protože najednou nebyl schopen psát poezii. Ke svým postavám se rád chová tvrdě – jako Lars von Trier.
Hubert Klimko-Dobrzaniecki: Vypravěč – Polsko
23. 07. úterý – 20:30 – Ostrava
24. 07. středa – 19:00 – Wrocław
Polský prozaik a básník originálního rukopisu a nátury. Narodil se v roce 1967 v dolnoslezském městě Bielawa, nedaleko českých hranic. Od raného mládí se potuloval po celém Polsku, jako vyznavač punku byl vyloučen z lycea, neuspěl ani v semináři, pokoušel se studovat teologii a filozofii, později islandštinu v Reykjavíku. Pracoval v Německu, Holandsku, Anglii. Na Islandu, kde prožil deset let, vystřídal různá povolání od barmana až po pečovatele v domově důchodců. Z této zkušenosti vychází jeho román Rózin dům. Krýsuvík (2006), který jej katapultoval mezi literární hvězdy. Dosud vydal dvě básnické sbírky a třináct prozaických knih, mj. autobiograficky laděný povídkový souborStanice Bielawa-západ (2003), na nějž navazuje sbírka povídek Blázen (2007). V roce 2015 vyšla v češtině jeho novela Samotas houellebecqovsky žlučovitým vypravěčem, Rakušanem Bruno Stressmeyerem. Sám HKD dnes žije ve Vídni.
Artem Poležaka a Ivan Semesjuk: Svoboda, nebo smrt! – Ukrajina
23. 07. úterý – 19:00 – Wrocław
24. 07. středa – 18:30 – Lvov
Artem Poležaka, vzděláním architekt (a kromě toho někdejší účastník kultovní televizní humoristické soutěže Klub vtipných a pohotových), vtrhl do literárního procesu po roce 2000 jako úspěšný slammer. Jeho satirické básně si zamilovalo široké publikum, díky své aktivní občanské pozici si mladý autor zajistil doslova národní popularitu. Jeho báseň Reportáž (Reportaž) se stala neoficiální satirickou hymnou Euromajdanu. Od začátku ruské agrese na východě Ukrajiny se Poležaka pravidelně zapojuje do nejrůznějších dobrovolnických projektů, v jejichž rámci vystupuje před vojáky. Je autorem dvou básnických sbírek, Básně o životě (Stichi o žizni) a Písně zběsilé (Navisni pisni). V roce 2011 s kapelou Barabas vydal CD Jaro, Láska, Poležaka (Vesna, Ljubov, Poležaka), po celoukrajinském turné však skupina ukončila činnost. Poležakovy básně nicméně zhudebňují různé ukrajinské kapely. Artem Poležaka je laureátem Mezinárodní literární ceny Olese Uljanenka za pornografickou poému Jenna či vítězem soutěže Stop cenzuře!.
Ivan Semesjuk je ukrajinský výtvarník, prozaik, básník, hudebník a organizátor kulturního života. Povoláním je sochař, sférou působnosti kulturní revolucionář. V letech 2008–2013 stál v čele tvůrčího Svazu Svobodých Výtvarníků, v jehož rámci vznikl a získal si věhlas umělecko-kulturní projekt Buran-art. Semesjuk je považován za jednoho ze zakladatelů Buran-artu, který detailně pozoruje a zkoumá buranství jako sociální jev. Od začátku Euromajdanu byl Ivan Semesjuk aktivním účastníkem Uměleckého Barbakanu, prostoru pro tvůrčí revolucionáře. V roce 2016 založil kapelu Pyrjatyn, jíž o dva roky později vyšla debutová deska. Nakladatelství Ljuta sprava vydalo obě dvě Semesjukovy knihy: experimentální Deník Ukrajinožrouta (Ščodennyk Ukrajinožera, 2014) o agroelfech a skřetougrech ve smyšlené Podněperské Říši Středu a Evoluce, nebo smrt! Dobrodružství paviána Tomase (Evoljucija abo smerť! Pryhody paviana Tomasa, 2015), která získala Mezinárodní literární cenu Olese Uljanenka. Kniha je věnována ukrajinským kulturním kódům a fobiím. Jak podotýká sám autor, je napsána v žánru agromystického realismu.
Ioana Nicolaie: Psát, změnit svět – Rumunsko
23. 07. úterý – 20:30 – Wrocław
24. 07. středa – 20:00 – Lvov
Básnířka, prozaička a autorka knih pro děti se narodila v roce 1974. Vystudovala Filozofickou fakultu v Bukurešti, živila se jako jako redaktorka, píše, vyučuje literaturu, kreativní psaní a vede tvůrčí dílny pro děti. První knížku publikovala v šestadvaceti letech, sbírku milostných básní Poză retuată (Vyretušovaná fotografie). Následovaly další básnické knihy: Nordul (Sever), Cenotaf (Kenotaf), Autoimuna tři romány: Cerul din burtă (Nebe z břicha), O pasăre pe sârmă (Pták na drátě) a veleúspěšný Pelinul negru (Černý pelyněk), za nějž posbírala snad všechny myslitelné literární ceny. Hlavní postavou knihy je dívka trpící neschopností naučit se číst a psát, v podtextu příběhu rezonuje otázka, nakolik situace souvisí s černobylskou havárií z konce osmdesátých let.
Vladimir Rafejenko: Písně o smrti a lásce – Ukrajina
23. 07. úterý – 18:30 – Lvov
Narozen 1969 v Doněcku, vystudoval rusistiku a kulturologii, pracoval jako redaktor, dnes se živí na volné noze. Psát začal na vojně — aby se nezbláznil. Knižních vydání se však dočkal až na konci devadesátých let: romány (Stručná kniha loučení, 2000; Prázdniny čarodějů, 2005; oceněný Descartesův démon, 2013) i sbírky básní (Tři dny uprostřed týdne, 1998; Soukromý sektor, 2003). Aby uživil rodinu, napsal pod cizími jmény na čtyřicet dalších knih. Jazykem jeho tvorby byla donedávna ruština. Jeho fantaskní styl kritikové porovnávají s tvorbou Nikolaje Vasiljeviče Gogola, Saši Sokolova nebo Venědikta Jerofejeva. Doněck musel opustit na jaře 2014, usadil se v Kyjevě. Donbas je podle něho místo, kde „nejen kulturu, ale i lidi chápali jako něco navíc k šachtě, fabrice či podniku“.
Večer mladé lvovské poezie
23. 07. úterý – 20:00 – Lvov
