Den dvacátý: Historie je ten zvláštní druh prachu, ze kterého nejde nic postavit
Den devatenáctý: Po lobotomizaci režimem se ztrácí schopnost víry ve vzdor nebo útěk...
Den plnoletosti: Pracovala na hlase, kterým chtěla básnit příště...
Den sedmnáct: Narodili se bez záručního listu a návodu k použití
Den šestnáctý: Jedlo nie je umelecké dielo, preto nad ním netreba špekulovať
Den patnáctý: Když jsem psal slova perem, cítil jsem jako Michelangelo, i když jsem nevěděl, kdo to je
Den čtrnáctý: Když lidé věřili v budoucnost a pokrok
Třináctý den: Muž toužící, muž zpochybňovaný, muž zpupný a směšný
Den dvanáctý: Když poezie přijde s nemocí...
Den dvou jedniček: Z poezie se žít nedá, bez ní také ne
Den desátý: Experimentání literatura není. Existují jen kombinace diskurzů, hledání
Den devět: Básník, který neustále zachraňuje svět
